 |
| Pavol Rankov |
Město Poprad se nachází na východě Slovenska v Prešovském kraji pod Tatrami. Právě zde se narodil Pavol Rankov, jenž své dětství prožil ve Vysokých Tatrách. Jeho první vzpomínka z dětství je z roku 1968, přesněji řečeno na časné ráno 21. srpna, kdy za domem, kde vyrůstal, projížděl sovětský tank. A to se nejspíš stalo osudné pro jeho budoucí tvorbu.
Doc. PhDr. Pavol Rankov PhD. vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě, což je nejstarší slovenská univerzita založená v roce 1919, obor knihovnictví. Rok pracoval ve Slovenské národní knihovně v Martině, od roku 1991 pracoval ve Slovenské pedagogické knihovně v Bratislavě. Přednáší a působí jako odborný asistent na Katedře knihovědy a vědeckých informací Filozofické fakulty Univerzity Karlovy již od roku 1993. A od konce 60. let žije a tvoří v Bratislavě.
V letech 1992 a 1993 pracoval na interním výzkumném projektu Model školskej knižnice jako informačno-mediálneho centra a v letech 1994 – 1995 se věnoval výzkumnému projektu Research Support Scheme na Open Society Institute v Praze. Open Society Institute je nadace založená v New Yorku v roce 1993 Georgem Sorosem (1930; maďarský rodák a finančník židovského původu), která vznikla na podporu jeho nadací ve střední a východní Evropě a v bývalém Sovětském svazu. OSI podporuje otevřenou společnost působením na státní správu, podporu vzdělání, nezávislých médií, veřejného zdravotnictví, lidských práv, ženských práv, podporu sociální, právní a ekonomické formy.
Pavol Rankov je však především prozaik, publicista a esejista. Patří k nejvýznamnějším současným spisovatelům mladší střední generace a je dramaturgem několika televizních dokumentů a publicistického cyklu Umění 05, 06. Debutoval sbírkou povídek S odstupem času (1995), která se vyznačuje návaznosti na tradice světového i domácího fantastického realizmu (Borges, Cortázar, Grendel, Mitanda), časovou a prostorovou neukojeností, resp. využitím exotických prostředí, redukovaným sujetem, dramatickým dějem, prací s prvky tajemna, mystifikace, iracionality a důrazem na překvapující pointu. Za tuto uměleckou prózu získal v roce 1995 cenu Ivana Kraska (debut roku) a v roce 1997 mu italské ministerstvo kultury udělilo mezinárodní literární cenu Premio Letterario Internazionale „Jean Monnet“.
Jako čtenář i autor Rankov obdivuje Tomáše Horvátha pro jeho schopnost dokonale vyabstrahovat podstatné znaky jakéhokoli textu a potom z nich vytvořit persifláž (= výrazový prostředek, který se používá k zesměšnění). Petra Krištúfka obdivuje jako nevyčerpatelný pramen bizarních příběhů a „úchylek“. Petra Pišťaneka, který byl mistrem v pozorování života společenského dna.
Rankov je především autor povídek. Mnohé jeho povídky byly uveřejněny v časopisech Dotyky, Infoknihy, Rak atd. Publikované byly i v Čechách v literárním časopise Host, dále v Polsku (časopis Studio) a v maďarském periodiku Kalligram, které vychází na Slovensku. Rankovy prózy vyšly v Bulharsku, Čechách, Maďarsku, Polsku, Rakousku, Rumunsku, Švédsku a v Itálii.
Věnuje se rovněž publikování odborných textů. Analyticky a přitom čtenářsky poutavý pohled na souvislosti mezi informacemi a vývojem společnosti poskytuje kniha vydána v roce 2006 Informačná společnosť – perspektívy, paradoxy, problémy.
I přesto, že se cítí jako povídkový autor, velký úspěch sklidil za svůj první román Stalo se prvního září (nebo někdy jindy) (2008), za nějž obdržel v roce 2009 Cenu Evropské unie za literaturu za Slovensko a Cenu čtenářů v soutěži Anasoft Litera. A i nyní pracuje na románu.
Bibliografie:
S odstupem času (1995)My a oni/Ony a my (2001)
V těsné blízkosti (2004)
Stalo se prvního září (nebo někdy jindy) (2008)
Masová komunikace, masmédia a informační společnost (2002, odborná publikace)
Informační společnost – perspektivy, paradoxy a problémy (2006), odborná publikace)
Použitá literatura:
www.casopis.hostbrno.cz/cs/archiv/2010/4-2010
Žádné komentáře:
Okomentovat